Chorvatsko 2021

VÝPRAVA MATKA A SYN Č.2 🐦 🦜aneb když nemůžeš do Jizerek, pojeď do Chorvatska 🌊
👉 Půl roku dopředu rezervovaný pobyt v Jizerských horách s dalšími matkami a dětmi byl stejně jako několik dalších předtím byl odložen na někdy…
👉Konec dubna – několikrát za týden na mne vykoukne fotka “tento den před rokem”, v tričku s krátkým a Kryštofem v bodýčku
👉 Omezený čas na “dovolené” se rychle ukrajuje, a proto je třeba jednat 💪
👉 Ze dne na den se rozhoduji – za týden sbalím sebe, Kryštofa, sednu za volant mého 20 let starého modrého ďábla 🚗 a těch 800 km prostě překonám💪
👉 Nastává den D – tranda naložen na výpravu.🚗 Teorie, jak cestu zvládnu, je jasná 🦸‍♀️ 19:30 – vyrážím, 20:30 – Kryštof usíná v sedačce, 22:00 Mikulov benzínka – kupuji dálniční známky, naftu, profrčím hranice a po půlnoci jsem za Vídní, kde na nějakém odpočívadle přespíme do rána
👉 Realita🦸‍♀️ 19:30 – vyrážím, 20:30 – Kryštof nespí a křupky už ho přestávají bavit, 21:00 – Kryštof stále nespí, tma a protijedoucí auta ho šťastným nečiní, 22:00 – Kryštof NESPÍ, jsme kousek za Žďárem nad Sázavou neb častěji stojím a kojím než jedu, 22:30 – Kryštof na dálnici usíná, hallelujah, 23:30 – Mikulov, benzínka, Kryštof se probouzí, v jedné ruce pistole na naftu, v druhé Kryštof, vybíhá obsluha benzínky, snaží se Kryštofovi nandat ponožky, dotankovat naftu a pomoci, jak to jde. Na dálníční známku jsem samozřejmě zapomněla. 00:00 – Kryštof se usmívá na pány celníky, kteří si nedůvěřivě prohlížejí mne, Kryštofa a hledají v trandovi další osadníky neb ženy s ročním dítětem o půlnoci na hranicích 🤪, 00:15 – Kryštof usíná a já cítím svou životní šanci teď nebo nikdy🐯, 1:30 – zastavuji za Vídní, můžeme jít v klidu spát🥳
Kam jsme nakonec dojeli, se dozvíte příště…😁
Může jít o obrázek 2 lidé
VÝPRAVA MATKA A SYN Č.2 🐦 🦜 aneb den velkého setkání
👉 Od Vídně se s Kryštofem pohybujeme v pravidelném rytmu – 30 minut jízdy zakončených pokusem o vystoupení z autosedačky, 60 minut venčení na dálničním odpočívadle. Po překročení slovinských a chorvatských hranic nás mapy.cz na závěr cesty obšťastní malým testem řidičských schopností, kdy nejdříve zmizí asfalt, následně se z polní cesty stane cesta průjezdná jen pro traktor… Při poslední zastávce již mimo dálnici se vydám uspat Kryštofa po značené turistické cestě. V dáli vidím stádo ovcí, po chvíli vidím tři obrovské stěkající chlupaté koule řítící se přímo na nás a pasák ovcí nikde…Naštěstí nás jen očuchali, uznali, že po 800 km za volantem nejsme dobrá večeře a utekli – holt divoký Balkán.
👉 My dojíždíme do cíle, kde se máme setkat se zbytkem prozatím neznámé družiny. 🙂
👉 LEDEN: Prohlížím svou oblíbenou FB stránku “Klub minituristu – skupina” , kde jedna účastnice píše, že v dubnu pojede se dvěma dětmi do Chorvatska, jestli se někdo nechce přidat. Jak chce tu cestu proboha zvládnout? Tiše ji obdivuji.
👉 DUBEN: 4 ženy (matky), které se nikdy neviděly z různých koutů ČR, 7 dětí (já jsem žabař neb mám jen 1ks), věk potomstva 3m – 7 let, místo setkání: Base Camp Senj ve městě Senj – dům, který pronajímá česká rodina žijící v Chorvatsku.
👉 Při příjezdu nás vítá usmívající se Milan se slovy: “To je fajn, že jste takováhle odvážná parta kamarádek, která má kuráž vyrazit sama s dětmi.” To my samozřejmě jsme, jelikož jsme se za těch 5 minut, co nám trvala cesta z parkoviště, zvládly alespoň vzájemně představit..🙂
👉 A jaká dobrodružství nás čekají na místě samotném? O tom zase jindy…🙂
Může jít o obrázek child a outdoors
VÝPRAVA MATKA A SYN č.2 🐦 🦜 aneb Chorvatsko řidičů ráj 🚗
👉Cíl prvního výletu: Zavižan (parkoviště v 1500 m.n.m.), Mapy.cz: dostatek krátkých turistických tras, některé i asfaltové. Vezmu vozík, Kryštofa a za jeden vše objedeme. Toť teorie od slunného mořského pobřeží 🌊
👉 Praxe: navigace ukazuje 40 km, dojezd za 50 minut 💪 Za 45 minut se ocitáme 6 km před cílem, Kryštof nerudný, já natěšené, že ho vyndám. Konec asfaltu, cedule s přikázanou rychlostí 30 km/hod a po obou stranách cesty sněhové barikády.❄️ V duchu si říkám, že je to zdejší nejvyšší bod a turistická atrakce, tak tahle cesta nemůže trvat dlouho. Po půl km (doba jízda cca 10 min.) nalepená na předním skle, abych nepřehlédla žádný kámen, kaluž, nerovnost, která by zasáhla podvozek, zároveň abych neurazila žádné ze zrcátek neb koridor je úplně přesně na šířku trandy, řvoucí Kryštof usíná, já děkuji všem svatým😇. Mobilní i internetový signál došel, otočit se není kde, takže jen v duchu proklínám Martina, že mi před odjezdem vyndal řetězy. Hypnotizuji navigaci, aby už zahlásila “jste v cíli” neb se děsím každé zatáčky, co bude za ní, zda vyjedeme, zda se nesmekneme, zda něco neprorazíme. Po 45 minutách jsme zdolali 6km a jsme v cíli. Čeká na nás jediné roztáté místo na celém parkovišti.
👉 Praxe turistická: Vytahuji vozík, převlékám Kryštofa, který objevil novou dovednost “stání v kaluži” a vyrážíme.🦸‍♀️ Objevuje se asfalt – jeho délka trvání je celý 1,5km 🙈 a všechny ostatní neasfaltové cesty jsou zasypané sněhem nebo kamením. 💎 Nevzdám se – vracím se do auta, beru krosnu, nakládám 11kg štěstí a činím druhý pokus. Po cca hodině ho ukončuji s tím, že po kluzkých šutrech ta rovnováha nic moc a běžkařských stop jsme potkali víc než těch pěších.
A to jsem si myslela, že největší um bude absolvovat cestu Pardubice – Chorvatsko 😊
Kdo příště vyrazí s námi? 😆
Výprava matka a syn č.2 🐦 🦜 aneb mapy.cz nikdy nezklamou 🚗
👉 Cíl: Plitvická jezera, Doba jízdy dle mapy.cz: 1:50
👉 Do cíle zbývá: 15 minut, Kryštof vyjádřil nejvyšší možnou míru nesouhlasu. Zastavuji, abych se nadechla, vydechla a rozhodla, že už to prostě dojedeme. Poutám Kryštofa, sešlápnu pedál a po cca 5 minutách ve zpětném zrcádku vidím modrý blikající majáček. Možná i houká, ale to přes Kryštofův ryk, neslyším. Zastavuji, jasný signál pro Kryštofa, že vystupujeme, je třeba ukázat nejvyšší míru nesouhlasu. Nádech, výdech, s úsměvem a zvukovou kulisou stahuji okénko. Dva mladí policisté mne zdraví, nechápavě koukají na mne, na sebe, na mne a jasným gestem mi ukazují, že jsem propuštěna. Po dalších 10 minutách parkujeme🥳
👉 Nejsem kamikadze, zpáteční cestu odkládám na další den a jedeme hledat místo pro nocování. Mapy.cz ukazují spousty slepých ulic v okolí. Můj odhad – do 5 minut jízdy máme nocoviště. Pokus č.1 -. na konci cesty rozzuřený pes, který chce stůj co stůj zneškodnit trandu, aby ohlídal dům, který stojí za ním. Pokus č.2 – na konci cesty dům, vedle domu políčko a na něm orající pán. Nervozita stoupá, kilometry i čas ubíhají. Pokus č. 3 – na konci cesty maringotka plná včelích úlů. 🙈 Končím s asfaltovými cestami a přecházíme na polní, lesní varianty. Kryštofovi zpívám mantry, ač mám hudební hluch a slíbila jsem mu, že mu NIKDY zpívat nebudu. Pokus č.4 – polní cesta a na jejím konci krmelec. Po 40 minutách hledání máme místo na spaní a já jsem na nás hrdá 💪
Zítra se na lekci jógy ještě neuvidíme neb vyrážíme na další motoristické dobrodružství, ale pokud všechno půjde dle plánu, tak příští pondělí se na vás těším. 🙂
Může jít o obrázek 1 person a outdoors
VÝPRAVA MATKA A SYN č.2 aneb trajektem jsme ještě nepluli 🚢
👉 Plán: navštívit ostrov Krk, trajektem přejet na ostrov Rab, přespat v trandovi, druhý den trajektem z Rabu na pevninu
👉 Největší strašák výpravy: TRAJEKT🚢
👉 Koupila jsem lístky na trajekt pro trandu 🚗, mě i Kryštofa – rozhodnutí je již nevratné. Cestou v autě, při výšlapu na Velikij vrch i na promenádě v Krku mám stále před očima obraz kolony aut🚗🚗🚗, které se z pevniny má přesunout na trajekt – do přesně vyznačeného pruhu, na přesně vyznačenou značku.🅿️
👉 Aktivně neřídím ani 3 roky a dodnes parkuji pouze tam, kde jsou minimálně 2 volná parkovací místa a samozřejmě ne podélně.
👉 Vjíždíme do přístavu, muž na jízdním kole mi ukazuje, kam se mám zařadit. Stojíme, na trajektu před nám je velký nápis ostrov Cres, před trajektem malá cedule ostrov Rab s šipkou doprava na parkoviště, kde není jediné auto ani člověk.Přijíždí plný trajekt, vytvářím si domněnku, že jsme všichni v jedné frontě, aby auta z trajektu mohla vyjet, následuje druhý plný trajekt.
👉 Řidiči nastupují, startují, rozjíždíme se, přijíždím ke kontrole vstupenek. Pán mne odkáže na to úplně prázdné parkoviště. Je 18:15, v 18:20 má trajekt vyplout, jsme tu stále sami. 18:20 přichází obsluha a já vjíždím do úplně prázdného trajektu. 90 minut plavby, celá posádka včetně servírky na baru je tu jen kvůli nám, za 400 Kč neuvěřitelná zážitek….
👉 Zítra započneme výpravu zpět k domovu, tak nám držte pěsti, ať ji do nedělního večera zvládneme dokončit😁
Může jít o obrázek venku
VÝPRAVA MATKA A SYN č. 2 je u šťastného konce a zítra bude jóga 😁
👉 Pátek 9:00 vyrážíme směr ČR, 9:10 první kolona neb dopravní nehoda, 9:30 druhá kolona neb převoz dřeva, 10:00 třetí kolona neb frézování vozovky, 60 minut jízdy = 30 km z celkových 800 km 💪
👉 Pátek 23:00 cítím vůni Parama (pro Nepardubické – naše místní voňavá továrna) a jsem na trandu🚗 , Kryštofa🧒 i sebe 🦸‍♀️ hrdá 💪
👉 Sobota po 2,5 týdnech si SAMA dávám !!HORKOU!! sprchu. Otužovat Kryštofa od 2.měsíce života byl geniální nápad – při společném sprchování pustit mírně teplou vodu znamená okamžitý protest “mami, to je horký”. Zkusila jsem i druhý extrém v naději, že pak teplou vodu ocení. Úplně ledová s výsledkem “mami, jsem v pohodě, ještě”, mě už v tu chvíli modraly všechny končetiny. 🥶 Otužujte své děti, vyplatí se to ❄️
👉 Sobota po 2,5 týdnech jdu bez asistence Kryštofa SAMA na WC 😊
👉Děkuji Martinovi za jeho statečnost nás vypustit a podporu před, na i po výpravě. Děkuji i zbytku mojí rodiny neb vždy když se v pořádku vrátíme, slyším, jak jim padá obrovský kámen ze srdce. Uvidíme, jestli mi to Kryštof jednou všechno vrátí…🙂
👉 Kdo by se chtěl přesvědčit, že jsme opravdu zpět, tak zítra od 17:30 online lekce jógy. V dalším týdnu uvidíme, co nám vláda dovolí, ale třeba bychom se mohli potkat venku na podložkách.
Těším se 🙂
Může jít o obrázek 1 osoba